Poutní místo je centrum náboženského a duchovního života obvykle spojené s nějakým zázrakem, soukromým zjevením, nebo životem či místem hrobu nějakého světce. První místa poutí byla místa života Pána Ježíše Krista ve Svaté zemi. Dále jím byl Řím místo umučení a pohřební svatých apoštolů Petra a Pavla. Pak je to Santiago de Compostela spojené s hrobem svatého apoštola Jakuba a mnohá další místa.

U nás v Česku jsou to často místa mariánské úcty kupříkladu Svatá Hora u Příbrami, Hora Matky Boží u Králík, Lomec u Vodňan a mnohé další. Další poutní místa jsou spojena s životem významných světců, ve středních Čechách je to Stará Boleslav místo umučení svatého Václava a místo spojené také s mariánskou úctou. Dále je to Tetín místo umučení sv. Ludmily, Levý Hradec spojený se sv. Vojtěchem.

Naše poutní místo sv. Prokopa na Sázavě je spojenou s desetiletími života, modlitby a práce tohoto zemského patrona. Také na Sázavě se později dějí různé zázraky na přímluvu tohoto světce bojujícího s démonem a muže, který přemohl Zlého ducha.

Sázava je místem, kde se modlili u hrobu sv. Prokopa nejprve bratři benediktini. V roce 1204 dosáhli bratři svatořečení svého prvního opata, ke kterému došlo v létě na Sázavě. Později se začal rozvíjet kult sv. Prokopa v celých Čechách. Další dobou rozvoje úcty ke svatému Prokopovi je doba baroka navzdory tomu, že většina ostatků považovaných za kosti svatého Prokopa byly roku 1588 přeneseny do kostela Všech svatých na Pražském hradě. Na Sázavě však nadále pokračovala úcta ke sv. Prokopovi, které byla utlumena po zrušení Sázavského kláštera roku 1785. V polovině 20. století se zasloužil o rozvoj úcty ke sv. Prokopovi a Sázavy jako místa jeho kultu P. Method Klement OSB, dlouholetý sázavský farář. Naposledy bylo poutní místo sv. Prokopa je zmíněno v dekretu pražského arcibiskupa kard. Vlka z roku 2008. kterým jsou vyhlášena poutní místa v pražské arcidiecézi.

Na Sázavě je se sv. Prokopem spojena řada míst, jedná se především o:

  • Kostel s kryptou sv. Prokopa
  • Studánkou Vosovka
  • Prokopova (čertova) brázda